Tisková zpráva

12. června 2013: Astronomové využívající švýcarský Eulerův dalekohled o průměru primárního zrcadla 1,2 m, který pracuje na observatoři ESO/La Silla, nalezli zcela nový typ proměnných hvězd. Objev se podařil na základě detekce velmi jemných změn jasnosti stálic ve sledované hvězdokupě. Pozorování odhalila dosud neznámé vlastnosti některých hvězd, které odporují současným teoriím. Vyvstává tak otázka původu těchto změn jasnosti.

6. června 2013: Astronomové využívající nový teleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachytili oblast kolem mladé hvězdy, kde se prachové částice mohou shlukovat a zvětšovat. Je to poprvé, kdy se podařilo takovou prachovou past pozorovat a také modelovat. Vyřešila se tak letitá záhada, jakým způsobem v disku dochází k růstu prachových částic až do té míry, že se následně mohou zformovat do podoby komet, planet a dalších velkých kamenných objektů. Výsledky byly publikovány 7. června 2013 v odborném časopise Science.

3. června 2013: Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT zachytil na snímku jasné hvězdy slabý objekt, který kolem ní obíhá. Hmotnost objektu byla odhadnuta na 4-5násobek hmotnosti Jupitera. Mohlo by se tedy jednat o dosud nejlehčí planetu mimo Sluneční soustavu pozorovanou metodou přímého zobrazení. Objev představuje významný příspěvek k našemu chápání vzniku a vývoje planetárních soustav.

29. května 2013: Astronomové předpokládají, že hvězdy podobné Slunci v závěrečné fázi svého života odfouknou větší část své atmosféry do okolního prostoru. Nová pozorování mohutné kulové hvězdokupy provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT však oproti všem očekáváním ukázala, že většina ze zkoumaných hvězd se do této fáze vývoje nikdy nedostala. Mezinárodní tým astronomů objevil, že silným indikátorem způsobu zániku hvězdy je obsah sodíku.

23. května 2013: Tímto novým snímkem slaví ESO 15 let činnosti dalekohledu VLT (Very Large Telescope) – nejvyspělejšího astronomického dalekohledu pro viditelnou oblast spektra na světě. Snímek zachycuje husté shluky prachu, které vynikají na růžovém pozadí zářícího oblaku plynu s katalogovým označením IC 2944. Tyto neprůhledné kaňky připomínají kapky inkoustu a za jejich podivný tvar je zodpovědné intenzivní vyzařování nedalekých velmi jasných mladých hvězd.

15. května 2013: Nový působivý snímek kosmických oblaků v souhvězdí Orion odhaluje strukturu připomínající ohnivý pás. Oranžové tóny reprezentují slabé okem nepozorovatelné infračervené vyzařování prachových zrn ukrytých v chladném mezihvězdném plynu. Pozorování provedl dalekohled APEX (Atacama Pathfinder Experiment), který v Chile provozuje ESO.

2. května 2013: Dánský dalekohled o průměru 1,54 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, pořídil tento působivý záběr objektu s katalogovým označením NGC 6559. Jedná se o ukázkový příklad chaosu, který zavládne, když se v oblaku mezihvězdného plynu začnou formovat nové hvězdy.

25. dubna 2013: Astronomové použili dalekohled ESO/VLT v kombinaci s radioteleskopy po celém světě, aby prozkoumali velmi neobvyklou dvojici objektů. Hvězdný pár tvoří dosud nejhmotnější známá neutronová hvězda a bílý trpaslík, který kolem ní obíhá. Tento podivný systém umožňuje testovat předpovědi Einsteinovy teorie gravitace – obecné teorie relativity – způsobem, jaký dosud nebyl možný. Zatím provedená pozorování přesně odpovídají předpovědím obecné relativity a naopak jsou v rozporu s některými alternativními teoriemi. Výsledky byly publikovány v odborném vědeckém časopise Science.

17. dubna 2013: Tým astronomů použil dalekohled ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) k upřesnění polohy více než stovky galaxií s nejproduktivnější hvězdotvorbou v mladém vesmíru. Výkon přístroje ALMA je mimořádný. Během několika hodin pozorování zachytil stejné množství těchto galaxií, jaké bylo podobnými teleskopy na celém světě sledováno za posledních deset let.

10. dubna 2013: Tento pozoruhodný nový snímek pořídil dalekohled ESO/VLT. Zachycuje zářivě zelenou planetární mlhovinu IC 1295. Mlhovina obklopuje slabou umírající hvězdu ležící asi 3 300 světelných let od nás a na obloze byste ji nalezli v souhvězdí Štítu. Jedná se o nejdetailnější snímek tohoto objektu, jaký byl dosud pořízen.

27. března 2013: Tato hrstka jasných modrých stálic je hvězdokupa NGC 2547. Jedná se o zcela nedávno zformovanou skupinu hvězd v jižním souhvězdí Plachet. Snímek by pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.

20. března 2013: Na obloze najdete v souhvězdí Eridanus spirální galaxii NGC 1637, která se nachází asi 35 milionů světelných let od Země. V roce 1999 narušila jinak neměnný vzhled této galaxie poměrně jasná supernova. Astronomové studující dozvuky této exploze na observatoři Paranal v Chile pomocí dalekohledu ESO/VLT pořídili působivý snímek, na kterém je tato poměrně blízká galaxie zachycena v neobvyklých detailech. A vy si ji teď můžete prohlédnout.

15. března 2013: Dne 14. března 2013 zavítal na observatoř Paranal v rámci své oficiální návštěvy v Chile dánský korunní princ Frederik se svou manželkou, princeznou Mary. V doprovodu generálního ředitele ESO Tima de Zeeuw měl korunní pár možnost prohlédnout si toto unikátní astronomické zařízení.

13. března 2013: Pozorování provedená na observatoři ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ukazují, že nejintenzivnější fáze zrodu hvězd ve vesmíru se odehrála mnohem dříve, než se původně myslelo. Výsledky byly publikovány v souboru článků uveřejněných v prestižních odborných časopisech Nature a Astrophysical Journal. Výzkum je ukázkou toho, jaké nové objevy můžeme očekávat od mezinárodní observatoře ALMA, jejíž slavnostní inaugurace se odehrála 13. března 2013.

13. března 2013: Dnes, 13. března 2013, se v odlehlé části Chilských And uskutečnila oficiální inaugurační ceremonie nového dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Tato událost je oslavou dokončení všech hlavních systémů tohoto obřího přístroje a formálního přechodu od konstrukční fáze k plně operativní observatoři. Projekt ALMA je realizován v partnerství Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spoluprácí s Chilskou republikou.

6. března 2013: Na základě téměř desetiletého pečlivého pozorování Velkého Magellanova oblaku se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo určit vzdálenost táto sousední galaxie s dosud nejvyšší dosaženou přesností. Nová měření pomohou upřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty, která vyjadřuje aktuální rychlost expanze vesmíru. To je nezbytný krok směrem k pochopení povahy tajemné temné energie, která expanzi vesmíru urychluje. Tým použil dalekohledy na observatoři ESO/La Silla v Chile a další teleskopy po celé planetě. Výsledky byly publikovány 7. března 2013 v odborném časopise Nature.

28. února 2013: Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT získali výsledky, které jsou pravděpodobně prvním přímým pozorováním formující se planety stále ještě zahalené v hustém disku plynu a prachu. Pokud se tato pozorování podaří potvrdit, umožní tento objev lépe pochopit proces formování planet a astronomům poskytne příležitost testovat současné teorie srovnáním předpovědí s pozorovatelným cílem.

20. února 2013: Nový snímek pořízený dalekohledem ESO/VISTA zachycuje kosmickou krajinu plnou zářících oblaků plynu a cárů prachu obklopujících mladé horké hvězdy. Na tomto infračerveném záběru je v překvapivých nových detailech zachycena hvězdná porodnice známá pod označením NGC 6357. Snímek byl pořízen v rámci přehlídky Mléčné dráhy prováděné v současnosti pomocí dalekohledu VISTA, jejímž úkolem je mapování struktury Galaxie a vysvětlení jejího původu.

14. února 2013: Pomocí dalekohledu VLT vědci uskutečnili nová velmi detailní pozorování pozůstatku po výbuchu supernovy z roku 1006, která je přivedla na stopu původu kosmického záření. Pozorování poprvé naznačují přítomnost rychle se pohybujících částic v pozůstatcích po explozi supernovy, a právě tyto částice by mohly být původcem kosmického záření. Výsledky byly publikovány 14. února 2013 v odborném časopise Science.

13. února 2013: Tento nový snímek, pořízený pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) v ohnisku dalekohledu MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile, zachycuje jasnou hvězdokupu NGC 6520 a jejího souseda – podivný tmavý oblak Barnard 86 (který někomu může připomínat gekona). Tato dvojice objektů se promítá na pozadí milionů zářících hvězd jedné z nejjasnějších částí Mléčné dráhy – oblast je hvězdami tak přehuštěna, že na celém snímku snad není ani kousek tmavé oblohy.